☮ Máme auto - a jedem! ☮ ✌ ♫

Trvalo do déle než jsme chtěli, když jsme po 14 dnech čekání na konkrétní auto zjistili, že nás týpek vodí prostě za nos...

Každopádně dopadlo to jak to dopadlo, a my Vám můžeme představit naše auto míru a lásky!!

Takže peace & love, nohy nahoru, lístky do autobusu za 1,5 SOLU a vyprávění začíná....

Aut jsme objeli docela dost, ale ze zvláštních důvodů nám štěstí nepřálo, a nevycházelo pořád nic a nic...

čas při hledání (a neustálém čekání na něco) jsme si snažili krátit učením...

na skatech jsme objížděli nejroztodivnější garáže. Buď na tip, nebo na inzerát, který Tadeáš hledal po netu, nebo tak náhodou, když jsme jeli kolem...

Vilda si i vansky (a ponožky) prošoupal...

Do akce se vložil náš domácí Mr. Marcus a objížděli jsme zbytek s jeho károu, nejen to nám bylo velkým pomocníkem, ale svoje udělala i jeho rodilá peruánština,)

Ale pořád marnost nad marnost, slova činu žádná a náš sen o "new age gypsy" cestování mizel v oparu nad Limou...

Pomalu jsme solili (utráceli) připravené soly až jsme se najednou probudili v čekárně u notáře s vějířem dolarovek a růžovým pořadovým číslem 079!

otisky prstů, majitel auta na vedlejší židli, to už vypadá vážně..

"No, Gabi, no, stay with Vilem at your seat" snažil se nás zbrzdit opatrný Markus, který už předpokládal že celý rozrušení náhlým sledem událostí, sesypeme se ke stolu notářky jako vosy na bonbon.

Taky že jo! Naši radost nedokázalo nic zastavit, ani Markus.

Ale po chvíli jsme přece jen nechali Tádu v zajetí oficialit a šli s Vildou zkoumat tu věc venku a srovnávat se s tím co jsme právě pořídili...

Peace, flower, power, love...

a rumuni jedou na první výlet! :)

Ale vzhledem k tomu, že nejdou zavřít boční dveře a chybí přední okýnka, tak parkujeme tak, abysme sme měli bonbon (po střechu narvaný surfy...) pořád na očích.