Hlásíme se opět z naší větrné hůrky a opět s dobrými zprávami. Máme okna i střechu a většinu fasády. Střechu si nechám ještě na příště a dnes vám povyprávím o tom, jak jsme dělali fasádu a připravovali prostor pro okna.

Naposled jsme se loučili ve chvíli, kdy jsme obalili dřevěnou konstrukci folií a střecha byla pobitá pouze prkny. To byla celkem nepříjemná situace, kterou bych pravděpodobně znovu neopakoval. Abych to upřesnil fólie je sice poměrně pevná, ale její uchycení a celkově možnost jí poškodit, dokud není chráněna fasádou, je poměrně veliká. Navíc jsme si tuhle fázi „naplánovali“ na podzim a vítr který se do baráku několik dní až týdnů opíral nám způsobil hodně mělké spaní.

No nic, u dalšího domu to udělám jinak. Každopádně všechny trhance a díry jsme opravili a pustili se co nejrychleji do dřevěné fasády.

Fasáda je tvořena ze středových modřínových prken o šířce 220 mm a tloušťce 24 mm. Dřevo je pouze vysušené v sušičce, ale tím jeho jakákoli úprava končí a žluté chlupaté fošny se časem změní na šedivé větrem ošlehané dřevo. Nebo alespoň taková je moje ideální představa. Prkna jsou kladena stylem „peření“ – tedy překládaná přes sebe. Jsou kotvená na střešní latě 40x60 a tím je zajištěna provětrávaná mezera mezi fasádou a folií.

Tou dobou už nás zasáhli první mrazy a já si začal chvíle na stavbě opravdu vychutnávat. Přimrzlá 5 m dlouhá prkna, mizerný lešení a debilní vruty byly mými nejlepšími společníky. Vruty které jsem používal jsou nerezové, aby časem nedělali rezavou stopu na fasádě, což by mi ani nevadilo v rámci nějakého procesu stárnutí, ale rez by díky rastru latí vytvořila pravidelné vertikální pruhy a to by se tlouklo s horizontálním rastrem prken.

Jenže sehnat nerezové vruty s půl závitem pro dotahování a na torx bit, není jako jít si v sedm ráno do krámu pro rohlíky. Spíš bych to přirovnal k marné snaze sehnat originální pozlacenej šroubek na uchycení držáku na kafe do Rolls-Royce z roku 1975. Jelikož jsem nákup materiálu nechal vždy na poslední chvíli, tak na mě zbyly jen celozávity s křížem, který se snadno „ohlodají“, nepřitáhnou prkno ke konstrukci samovolně nýbrž musíte vyvinout sílu, a to je v některých pozicích dost obtížné. Obzvláště pokud jste na stavbě sami ve dvou metrech na vachrlatém lešení, tak by se kvalitní vrut hodil.

Nesmím zapomenout na Valenta’s orchestr z Jilemnice, kteří přijeli udělat izolaci na vzniklou pultovou střechu mezi domy. Když dvakrát přijeli a zjistili, že tu je víc sněhu, než v Krkonoších tak se museli vrátit s prázdnou. Nám tam zatím mokla střecha z OSB desek a teklo skrz na další materiál pod střechou. Nakonec jsme to nestihli do našeho odjezdu, a tak jsem se musel spolehnout na to, že to udělají bez mého dohledu a samozřejmě to zvládli na jedničku. Prostě samá chvála.

Když už jsem neměl štěstí na vruty, situaci zachraňovala česká klasika Narex, který držel baterku v aku i při mrazech na plný hodnotě, takže jsem mohl zvrtat co šlo a „mafl“ který řeže jako nový i přesto, že jsem se s ním několikrát při řezání omylem pomstil těm pitomejm nerezovejm vrutům. Ještě že nerez je celkem měkká, takže palec nahoru za tohle modrý zlato.

V podélných stěnách domu mě zastavil v postupu s fasádou vzhůru detail uchycení pojezdu pro vrata a tak zde stále zůstává odkrytá fólie do doby než se háky vyrobí a namontují. Naštěstí tyto strany nejsou návětrné, a tak zatím přežíváme bez poškození.

Celá konstrukce domu se tak pomalu začala díky dřevěné fasádě ztužovat, což bylo nanejvýš potřeba. Samotná kostra totiž není navržena se zavětrováním, a tak jsme dokonce museli před montáží pultové střechy mezi domy, ateliér narovnávat o několik centimetrů zpět do vodováhy. Dům totiž staticky funguje až po úplném dokončení skladby, a to především vnitřních OSB desek, které právě fungují jako zavětrování a celkové ztužení. Proto bylo i během kompletace střechy na hřebenech trochu znát, jak se celý dům hýbe a moc velkou důvěru to nepůsobilo. Každopádně již zmíněná pultová střecha, fasáda a nabouchané vnitřní příčky již poskytují dostatečnou tuhost pro další pracovní postupy.

Do stavebního plánu se nám v prosinci vklínil výlet na Bali, což bylo krajně nepříjemný samozřejmě ;) , a tak aby stavba nestála musel jsem za sebe najít náhradu a povolat dva šikovný místňáky Zdendu a Jonyho, kteří mi pomohli dokončit fasádu ve štítech a začali již bez mého dohledu připravovat ostění pro okna, zaklápět příčky OSB deskami a celkově dohlížet na chod stavby. Po našem návratu do Čech jsem s klukama nadále ve spolupráci a postupně jsem předelegoval většinu prací na ně, jelikož se osvědčili jako šikovný a spolehlivý řemeslníci. Následovala pečlivá práce s lepícími páskami pro utěsnění vnější obálky a mohla se začít cpát tepelná izolace do stěn. 2 x 200 mm tvoří základní tloušťku obvodové stěny. Vata se cpe zevnitř, kontaktně na fólii Tyvek a zevnitř se pak zaklápí OSB 15mm deskami, které se v perodrážce lepí lepidlem na dřevo a následně ještě pro jistotu spáru v ploše přelepit airstopovou páskou aby desky plnily funkci parozábrany.

Den D. Den, kdy dovezou na stavbu konečně okna a dům se uzavře před neustálým větrem a alespoň částečně zimou. Po určitých komplikacích, které při dodání oken nastaly a rázem se rychle vyřešily, jsme konečně instalovali naše tolik očekávané „výplně otvorů“.

Okna do domu jsou opravdu samostatná kategorie. Od rozhodování, jaký materiál a barvu zvolit, přes jejich dlouhou čekací dobu na výrobu až po naprosto zásadní instalaci a manipulaci na místě. Pokud tedy budete nebo právě řešíte tuto tématiku, doporučuji se úzce poradit s někým blízkým, který má s instalací a nákupem dobré zkušenosti. Jelikož se jedná o velice drahou a křehkou věc, navíc s velkým vlivem na finální vzhled a užitnost domu, věnoval bych tomu hodně pozornosti. Já jsem to dejme tomu nepodcenil, ale rozhodně jsem tomu nevěnoval tolik času kolik bych si nyní představoval. Od začátku jsem měl v hlavě jiný problémy a tohle jsem si tak v duchu říkal, že přeci to někde vyrobí a pak to taky sami provedou instalaci, tak není potřeba tomu přikládat extrémní pozornost.

Naštěstí jsem se mohl radit se svým švagrem, který má skvělý přehled v dřevostavbách a zkušenost s instalací celkem náročných oken na vlastním domě. Druhá výhoda byla, že Okna.eu pro nás byly dobrým partnerem, který ať už naše nebo svoje zaváhání řešil s vstřícností a rychlostí. Samotná okna jsme zvolili hliníková značky Heroal, která má podle nás nejlépe vyřešen tepelný most, vybrali jsme skvělou barvu a cena je jako za nejlevnější dřevěná okna od českého výrobce. Hliníková okna mají ještě jednu skvělou výhodu, kterou použijete nejen při instalaci ale i možná v běžném životě. Jdou totiž velmi snadno a opakovaně zasklít a vysklít pomocí zaklapávacích lišt a těsnění jako například u auta. Dřevěná okna mají křehké lišty, často v jednom kuse a musí se lepit silikonem, což je náročná a přesná práce a rozhodně ji nechcete provádět v budoucnu ve svém domě.

Samotná instalace oken na celý dům proběhla za jeden jediný den a provedení detailů se zatím zdá být perfektní. Uvidíme, co ukáže čas.